Statkáři, kteři si to umějí spočítat

Please share if you want to help to promote peace!

V místech, která Mullah Nasredin Hodja navštívil, byla vesnice, jejíž občané si uměli v životě všechno dobře spočítat. Nasredin si našel nocleh na jedné farmě. Dalšího rána Nasredin zjistil, že si ve vesnici nežijí dobře. Ráno někdo z každé rodiny naložil jednoho nebo dva osly prázdnými soudky na vodu a potom šel k proudu řeky, což znamenalo hodinu chůze, naplnil soudky a přinesl je znovu nazpátek, což trvalo další hodinu.

„Nebylo by lepší, kdybyste měli vodu ve vesnici?“ zeptal se Nasredin farmáře, u kterého byl ubytován.

„Ach, o mnoho lepší,“ řekl farmář, „každý den mě voda připraví o dvě hodiny práce – i osla a chlapce, který osla vede. To mě přijde na 1460 hodin práce za rok, když  počítám chlapce i osla jako rovnocenné pracující. Kdyby chlapec s oslem pracovali během této doby na poli, mohl bych  například osadit celé pole dýněmi a sklidil bych navíc dalších 457 dýní.“

„Vidím, že máte vše přesně vypočítané,“ řekl obdivně Nasredin. „Tak proč potom nevybudujete průplav, který by přivedl do vesnice vodu?!“

„Není to tak jednoduché,“ řekl statkář. „V cestě stojí kopec, který bychom museli odstranit. K vybudování průplavu bych použil chlapce a osla místo toho, abych je posílal pro vodu, mohlo by to trvat 500 let, kdyby pracovali dvě hodiny denně. Já budu žít možná 30 či více let, tak je pro mě lacinější pro vodu si poslat.“

„Dobře, ale byla by vaše osobní odpovědnost vykopat průplav? V této vesnici je mnoho rodin.“

„Ó, ano,“ řekl statkář,  „žije zde přesně 100 rodin. Když každá rodina vyšle chlapce a osla každý den na dvě hodiny, potom by byl průplav hotový do pěti let. A kdyby pracovali 10 hodin denně, mohl by být hotový do roka.“

„Tak proč si nepromluvíte se sousedy a nepřesvědčíte je, že vy všichni byste měli společně vybudovat průplav?“

„Dobře, kdybych měl vážný důvod k rozhovoru se sousedem, pozval bych ho do svého domu, nabídl bych mu čaj, halvu, hovořil bych s ním o počasí a o vyhlídkách na příští žně, potom o jeho rodině, o jeho synech, dcerách a vnoučatech. Jelikož je ve vesnici 100 rodin, musel bych mluvit k 99 hlavám rodiny. Musíš připustit, že si nemohu dovolit strávit 99 dní za sebou těmito diskusemi. Moje farma by zkrachovala a zanikla by. Nejlepší, co můžu udělat, je pozvat souseda jednou za týden ke mně domů. Jelikož rok má jen 52 týdnů, znamená to, že by  trvalo téměř dva roky, než bych si promluvil se svými sousedy. Jak znám své sousedy, každý by nakonec souhlasil, že by bylo lepší mít ve vesnici vodu, protože jsou dobří v počtech. A jak je znám, každý z nich by slíbil, že se připojí, když se jiní připojí také. Tak po dvou letech  bych musel začít všechno zase znova. Musel bych je pozvat do svého domu a oznámit jim, že ostatní souhlasili, že se připojí.“

„Fajn,“ řekl Nasredin, „ale po čtyřech letech byste byli připraveni zahájit práci. A po dalším roce by byl kanál hotový!“

„Je tu ještě jedna komplikace,“ prohlásil farmář. „Musíš uznat, že jakmile bude kanál vykopán, každý si z něho bude moci brát vodu, ať už odvedl svůj podíl práce, nebo ne.“

„To je pravda,“ řekl Nasredin. „I kdybyste chtěli, nemohli byste hlídat celou délku kanálu.“

„Přesně tak,“ řekl farmář. „Tak by někdo, kdo se tolik nesnažil, měl z kanálu stejný prospěch, aniž by se o něj dostatečně zasloužil.“

„To musím připustit,“ řekl Nasredin.

„Tak každý, kdo je dobrý počtář, bude se zkoušet vyvléci ze své povinnosti. Jeden den to bude chromý osel. Druhý den bude mít něčí chlapec kašel. A pak něčí žena bude nemocná a osel a chlapec budou potřeba k sehnání doktora. Ale v naší vesnici je každý dobrý počtář, a tak se každý bude snažit ošidit svůj podíl práce. A jelikož každý z nás ví, že jiní se do toho nepustí, nepošle svého osla a chlapce do práce. Takže kanál nikdo ani nezačne stavět.“

„Musím uznat, že tvoje argumenty znějí velmi přesvědčivě,“ řekl Nasredin. Chvíli dumal, potom náhle zvolal: „Ale já znám vesnici na druhé straně hor, která měla právě stejný problém, jako máte vy. A mají tam kanál už 20 let!“

„Správně,“ řekl farmář, „ale nejsou to dobří počtáři!“

Author